Další
30. 4. 2008
DALŠÍ
Tiše se protáhnu plotem, vylezu na střechu jednoho z domů a vytáhnu luk. Už dávno jsem s tím chtěla skončit, ale vždy jsem se k tomu vrátila. Všude je ticho. Zkusmo natáhnu tětivu – pružná, jako vždy. Vytáhnu šíp z toulce a zasadím ho do luku. Během několika minut nastane na ulici rozruch. Protočím si druhý šíp v ruce právě, když odbije půlnoc. Vložím i druhý šíp do luku a trošku natáhnu tětivu.
Měsíc v úplňku vystoupí z clony mraků a osvítí osobu jedoucí na koni směrem z kostela. Namířím na ni, natáhnu tětivu a tiše a měkce vypustím šípy vstříc mužově hrudi. Trochu se pousměju, když v měsíčním světle zazáří značka japonského měsíčku vyrytá na šípech. Olíznu si suché rty a dívám se jak jeden šíp minul a druhý lehce projel jeho srdcem.
Tiše schovám luk a sklouznu ze střechy na zem s ladností šelmy. Vytáhnu dýku a pomalu dojdu k muži. Vím, kdo to je. Sladce se na něj usměju a vrazím mu dýku do břicha. Otočím se, nechám ho tam ležet s šípem s mou značkou v hrudi.
Dojdu domů a potmě padnu na přikrývky na zemi.
Zítra mě čeká další práce. Další vražda, další zhasínající hvězda na nebi života. Další truchlící rodiny. Další den plný utrpení. Další….
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář