část čtvrtá
ŠKOLNÍ POVÍDKA část čtvrtá
Zase byla smutná. Od chvíle kdy se Edita odstěhovala to bylo už týden, ale ona ještě pořád občas zesmutněla a zamyslela se nad tím.
Věděla jsem, že ji chápe, že ona sama ví, že je to takto lepší a stejně to nemohla nijak ovlivnit. Přesto ji to ještě občas trápilo.
Třeba když jsme šly pro ty obrázky, co měla Edita ve skříňce. Tvářila se napůl šťastně, napůl zničeně. Stejně tak první den po tom, co Edita odjela. Ráno byla skleslá, ale už po třetí hodině se smála nad jejím nově vytisknutým textem OK2bgay, který následně připíchla na nástěnku a o dvě hodiny později ztratila.
Ale měla bych se vrátit k tomu, o čem bude tato část vyprávění o Šáše. K pátku 23. května, kdy přijela Edita a my jsme naposledy mohli spatřit oktavány na našich chodbách. Psaly se totiž maturity a Šáša si přihopkala do druhé hodiny s ušima, ocasem a omluvenkou, že byla u doktorů.
Kvůli souvislostem jsem se rozhodla stručně vylíčit celý týden.
Pondělí 19. května
Hned při našem prvním setkání mi plakala, kvůli Editině odchodu, což následně udělala i s Fuskou. Ohledně toho, že začaly maturity si moc těžkou hlavu nedělala. Na jejich nepřítomnost si už zvykla, spíš nadávala, že přišli ještě před maturitou. Pršelo a vzhledem k tomu, že jí jel autobus až o hodinu později, vyrazily jsme na schody PIKNIČIT. Pokud vám to slovo přijde podivné, doufám, že vás utěší, že je z Šášiny hlavy.
Úterý 20. května
Pořád ještě byla docela smutná z Editina odjezdu. Ten den bylo vyučování celkem krátké, protože jsme se tři z pěti hodin dívali na film,který ji očividně vůbec neoslovil a když přišla na to, že psát stejně asi nebude moct, rozhodla se plést mi copánky. Nakonec stejně usedla ke psaní a přestože tvrdila, že nápadů moc nemá, napsala celkem slušný kus povídky na Loveless. Ani nechtěla odejít na oběd, protože to musela dopsat.
Středa 21. května
Celá nadšená přihopkala s tím, že jí Edita nakreslila alter ego – já taky nevěděla, co to je, z toho si nic nedělejte – a v pátek jí ten obrázek přiveze. V dějepisu jsme se lámaly smíchy nad naším zastupujícím profesorem. Tak tedy:
Vašek měl referát, ale my jsme ho vůbec nevnímaly, protože jsme zrovna řešily Shita a ostatní z online hry, co hraju. Tak jsme si ležíce na lavici povídaly, načež přiťapkal náš profesor v bledě růžové košili a zeptal se nás, jestli jsme umývaly okna nebo dělaly nějakou těžkou práci, že musíme ležet. Pak nám udělil referát na: „námi vybrané téma“.
O chvíli později nám dlouhosáhle vysvětloval, že v zápisu, který jsme opisovaly, krotíce výbuchy smíchu nad jeho zjevem, je chyba. Načež Šáša prohlásila: „Tak se kruci zvedni, udělej dva kroky a napiš to na tu tabuli ne?“ měla jsem co dělat, abych se nesvalila smíchy ze židle a naprosto vážným tónem jsem odvětila: „Ale vždyť on přece umýval okna.“, sotva jsem to dořekla, vyhekla smíchy na celou třídu a pokračovala "tichým" pochechtáváním se.
Po obědě šla ještě opravovat fyziku, tak nevím, jak jí to dopadlo.
Čtvrtek 22. května
Zase dokonale krátký den. Tři hodiny a pak dvouhodinovka informatiky. Její nadšení z příjezdu Edity bylo ještě větší. V informatice se rozplývala nad svou úpravou obrázku z death note. Co si pamatuju, tohle byla první hodina informatiky za celé ty dva roky, co tu je, kdy opravdu dělala to, co se mělo. Já si jako obvykle vybrala mého oblíbeného politika, pana Paroubka a nasadila jeho hlavu na tělo Tomboye z naší oblíbené písničky OK2bgay, kterou nám nakonec Monno pustila.
Pátek 23. května.
Jak už jsem říkala, vletěla do půlky hodiny matematiky s ušima, ocasem, omluvenkou, že byla u doktora, a úplně novým obrázkem. Ty uši prý měla na oslavu Editina příjezdu. Vlastně celou hodinu strávila kreslením. Přesněji, celý den strávila kreslením. Pozdravit mě přišla až předposlední hodinu ve chvíli, kdy naše suplující profesorka na chvíli odešla. Řekla si Fee, aby si za ní sedla a povídaly si a kreslily.
Na obědě málem zabila Fusku za to, že její povídku přihlásila do nějaké soutěže a následně skoro zkolabovala, protože do jídelny vkráčel L v obleku a ona pořád měla ty uši.
Myslím, že pak šla s Editou, Fuskou a Etutou do cukrárny a že jí Edita ten obrázek nakonec nestihla nakreslit, ale to jí asi zas tak nevadilo. Byl to po týdnu první den, kdy byla opravdu šťastná.
Tak to by byl ve zkratce náš maturitní týden. Tedy, ještě jsme v biologii pitvali oko, ale to už je pro silnější žaludky, tak to nebudu moc rozebírat. Co se Šáši týče, vyměnila šatičky zpátky za kalhoty, ale pořád je stejně střelená, jako když celou středeční hodinu zeměpisu strávila tím, že mi stahovala rukáv trička, kousala nohu a pak se spokojeně uvelebila v mém klíně, zatímco já se snažila přijít na památky Valašska.
